Silniční jarní klasiku Brno Bíteš Brno jsme brali s týmem jako ryze tréninkovou záležitost. Dokázali jsme však poměrně úspěšně zasáhnout do průběhu závodu. Honza Jobánek nejlepší vrchař. Ondra cink 3. místo do 23 let a já 1. místo v kategorii Elite s licencí třídy B a celkově desátý. Výkonnostně jsme se neztratili a po celý závod jsme byli velice aktivní. Škoda jen, že nás v týmu není více. Obraz hry v balíku by vypadal zcela jinak.
Další závod mne čeká v neděli. Druhý rakouský pohár v cross country bude poslední prověrkou před prvním českým pohárem v cross country a velmi se na něj těším. Technika mne snad již nezklame a v plánu mám dojet si pro další světové UCI body.
Po rakouském poháru mne čeká tréninkový kemp v Orlických horách u Vaška Mervarta (www.e-sunfood.cz). Podmínky, které skýtá jeho nádherná roubenka, a zdravá makrobiotická kuchyně mne připraví na pohárové klání na sto procent.

Po intenzivním soustředění v Toskánsku s Novým týmem Merida jsem se zúčastnil dalšího závodu cross country. Technický problém se řetězem mne ihned po startu vyřadil a tak jsem si po opravě jen s chutí zatrénoval. Cítím stále rezervy, ale fyzická kondice už není zlá.

Další Sunshine cup pokračoval v Macheras mountains a nepřivítal nás vůbec vlídně. Déšť a teploty kolem 7 stupňů nás na Kypru vskutku otrávili. Rozbahněné tratě a opět velmi nabitá konkurence.
Den první-časovka na jedno cross country kolo-35.místo-vydržel jsem jet naplno jen 3/4 okruhu pak jsem total odešel na sílu a doklouzal jsem si pro ne příliš uspokojivé ale vzhledem k mé kondici reálné 35. místo.
Den druhý-půlmaratón v Macheras mountains-Krásný půlmaratón plný výjezdů singletracků a náročných sjezdů se mi docela povedl a na konci jsem atakoval první dvacítku. Zatím je ale stále začátek sezóny a opravdový tah na branku mám stále v záloze. Pro mne slušné 24. místo mne posunulo hodně kupředu v průběžném hodnocení etapového závodu, a pokud vydržím i nadcházejícím cross country mohu pomýšlet na první světové uci body.
Den třetí- Cross country v Macherras mountains bylo velkou školou techniky a jízdy v bahně. Po startu se mi povedlo dojet až na samotné čelo závodu a v zaváděcím kole jsem i chvíli vedl. Podařený start ale následoval totální propad až na samý chvost startovního pole. Po dvou krizových kolech v dešti a blátě jsem se oklepal a na konec vyválčil 31. místo, což pro mne bylo vzhledem k průběhu závodu víc než uspokojivé. První světové body jsou doma, což jsem vzhledem k mé cykloformě rozhodně nečekal.

V neděli se jel poslední díl Sunshine cupu poblíž Limasolu, kde jsme tři týdny bydleli. Krásná trasa v prostředí antických vykopávek s výhledem na moře byla obrovským zážitkem a už z tréninků jsem na ní technicky velmi rostl. Na startu jsem ke svému znepokojená stál opět jako poslední a v zaváděcím kole jsem se prokousal až ke třicátému místu. Po chybě v balíku jsem se poroučel na zem a propadl se opět až za pátou desítku. Do prvního single tracku jsem ale najížděl opět kolem 35. místa společně s Jirkou Friedlem a Ondrou Cinkem z týmu Merida. Jelo se mi parádně a silová trať byla snad postavená pro mne. Nová Merida ninety six šlapala jako báseň a vlastnosti celoodpruženého kola mne stále překvapují. Bohužel jsem hned po několika minutách přetrhl řetěz a hledal jsem tak nejbližší cestu k mechanikovi Zboňovi. Po snýtování řetězu jsem se opět vydal na trať a chtěl jsem už jen potrénovat. Bohužel jsem svlékl přední gumu při jednom náročném sjezdu a musel jsem tak závod zabalit. Na Kypru jsem získal první zkušenosti z mezinárodního cross country a moc se těším, až na mě dolehne forma a budu se moci podívat i na přednější pozice.

První třítýdenní soustředění na Kypru je za mnou a vstoupil jsem tak do nového týmu Merida vskutku zostra. Závody ve světové konkurenci mě nadchly a moc se těším na další. Moje forma je zatím podobna neotesanému kamenu a věřím, že se mi z ní v nadcházejícím tréninkovém kempu v Itálii podaří udělat sochu a na první domácí závody už nastoupím ve své obvyklé formě. Další start je plánován na konci března v rakouském Langenloise a do prvního světového poháru v cross country mi chybí vyjet 10 UCI bodů na třech cross country závodech kategorie C2. Pokud se mi to podaří, budu moct startovat na světových pohárech v cross country. Od týmu Merida jsem dostal nelehkou úlohu na prvním poháru v cross country skončit do první pětky takže mám vskutku co dělat, výzva která je přede mne postavena je veliká a chci ji naplnit.

První start v letošní sezóně se mi příliš nevydařil. Na startu jsem stál až na samotném chvostu startovního pole kolem 75. místa. Po prvním kole jsem se prokousal až na 35. místo a cítil jsem se velmi dobře, pak ale na řadu přišla velká krize, která byl způsobená nedostatečnou cyklistickou připraveností, a já se prosíval dvě kola směrem vzad. Další kola se mi podařilo dostat opět do tempa a začal jsem se propracovávat opět dopředu. Pak mě už ale organizátoři stáhli z trati a byl jsem sjet o kolo. Na začátek žádná sláva, ale věřím, že má výkonnost bude už jen růst.

Po náročném rozhodování jsem se rozhodl v příštím roce oblékat dres nového týmu Merida biking a věřím, že s novým závodním programem dostanu svoji výkonnost zase o kousek dále. Závodní program se zatím stále připravuje a začíná na Kypru Sun shine cupem, kde se poprvé konfrontuji s cross country konkurencí. Má cyklistická forma se ale zatím podobá neotesanému kamenu a první uspokojivé výsledky očekávám až koncem dubna.

V příštím roce budu účasten velkého spojení dvou asi nejsilnějších domácích týmů-Volvo auto Hase mtb teamu a Merida bike teamu. Tým bude rozdělen na sekci cross country a maraton. Budeme startovat na většině českých i zahraničních. Sedlat budeme celoodpružené stroje Merida stroje ninety six a silniční speciály Merida Scultura. Po dlouholeté spolupráci s firmou Prodoli a Ráďou Dolejším se tak s Prodoli loučím, ale doufám, že se zas v budoucnosti potkáme a já se budu moci podílet na rozvoji projektu Prodoli. Nejhezčí a top kola Prodoli si to určitě zaslouží.

Od pátku jsem nastoupil na netradiční soustředění spojené s relaxací a regenerací do lázní Berta Třeboň. Starají se o mne náramně a slatiné koupele s masážemi po náročném tréninku na trenažéru nebo na biku venku přijdou opravdu vhod. Před náročnou nadcházející sezónou, kdy budeme prakticky od konce ledna cestovat po Evropě a České republice, je nutné dát, se fyzicky i psychicky dohromady. Musím zde zmínit také velké poděkování panu prokuristovi Blažkovi, který mi vytvořil v lázních podmínky skutečně VIP. Procedury mi začínají kolem 13. hodiny a tak mám dostatek času na dopolední a večerní fáze tréninku. Příprava je totiž v plném proudu a hodinové dávky tréninku už překračují číslo 30 hodin za týden.

Přeji všem lidem dobré vůle krásné svátky vánoční a šťastný nový rok. Ať se vám všem daří a jste šťastní.